O akci jménem Chaloupky jsem se dozvěděl na jedné fantasy akci (miniLARP) u mého velmi dobrého známého - Gandalfa. Právě na této akci jsem následně potkal jednu zajímavou skupinu AM - Algor Mortis (Zametači mrtvol). Jak na miniLARPu ubíhal čas, seznámil jsem se "dobře" se všemi členy AM - rozený vůdce Archerius, "mudrc" Hipík a okouzlující Sajm... Na konci akce jsem pak přislíbil návštěvu na nejbližších Chaloupkách. Bohužel tomu chtěl (K)osud jinak a Aphrael se nakonec nedostavil. :(
Čas plynul a blížily se další Chaloupky. Již nějaký ten měsíc před nimi jsem byl přemlouván jak Archeriem, tak i (převážně) Sajm, abych se na nich koukal objevit. Všem těm nabídkám a krásným věcem, které byly po ICQ "řečeny" se prostě nedalo odolat a tak bylo rozhodnuto - jedu. Jenže... jak už to tak bývá - nic není bez komplikací. Začalo to již cestou do Prahy. Vlak, kterým jsem se měl původně dostat do Prahy nejel a tudíž i domluvené setkání s Paladarem a naše společná cesta do Pelhřimova "padla". I přes to, že bych dorazil na Chaloupky velmi pozdě večer jsem se nakonec rozhodl, že tam prostě pojedu. :) Cesta osobáky byla sice nepohodlná, ale stále lepší než čekat v zimě 2 hodiny na rychlík (který nás stejně před Prahou dohnal). Tak či onak se kratičká cesta do Prahy protáhla na cca 5 hodin.
Nevím, zda to byla náhoda a nebo opět zapracoval kosud, ale 2 zastávky před Prahou mi volal Paladar, že je stále v Praze a že nakonec spolu můžeme vyrazit směr Chaloupky. Mělo to samozřejmě malej háček - musel jsem se nějak dostat do obchodního centra "Anděl", zde najít garáže a tam najít Paladara. Zdánlivě lehký úkol... nebýt ovšem toho, že v metru jsem byl naposledy před hooooooodně lety a vůbec se v něm neorientuji. Nakonec se vše napoprvé povedlo a já mohl spokojeně pozdravit Paladara (ještě, že jsou všude v metru obrázky - kam co jede). :)
Tím však mé dobrodružství nekončí. Již samotné opuštění Prahy bylo takové velké dobrodružství - inu pátek... Všude zácpy, nehody, na semaforech pernamentně červená - prostě otřes. I přes všechny tyto malé problémy jsme úspěšně dorazili do Pelhřimova a následně na Chaloupky. Zde nás vřele přivítali a ubytovali. Vypadalo to, že už bude všechno v pořádku, ale ty pravé problémy teprve začaly.
Hned ráno mě po 4 hodinách spánku vzbudili židi. Říkal jsem si, že bych se mohl projít ven a prozkoumat okolí. Bohužel venku bylo opravdu hnusně... Toto deštivé počasí mě provázelo celé Chaloupky. Jak asi tušíte, v dešti se moc fotit nedá a tak podle toho fotky také vypadají.
Po Chaloupkách jsme se všichni v dobrém rozloučili a začalo se postupně odjíždět domů. Já měl místo v autě spolu s Atandilem a dalšími. Byli jsem s Tazzem vykopnuti na vlakovém nádraží v Pelhřimově. Jak to tak bývá - vlak směr Tábor nám odjel - jen o 5 minut. :( A tak nastalo opravdu dlouhé čekání na další. Cesta do Tábora byla v pohodě... vláček novej, luxusní..., pohoda. Jen cesta Tábor -> Praha byla horší. Vlak do Prahy přijel pozdě :( Zpoždění se více zvětšovalo a tak jsem přijel do Prahy příliš pozdě a nezbylo mi nic jiného, než v ní zůstat. Nastalo hledání vlaku směr Česká Lípa hl.n. Bohužel už nic nejelo a tak se šel hledat nějaký ten hotel, který by měl otevřeno v neděli o půlnoci a neoškubal by mě o všechny peníze. K jednomu mě Tazz navigoval - nocleh na jednu noc stál jen 2500,-Kč. Hahaha, nejsem milionář (alespoň zatím ne). No a tak se šlo směr Tazz a nastalo přemlouvání maminky - může u nás spát můj kamarád, který se mnou byl na Chaloupkách? atd., atd., atd. Mimochodem spalo se tam báječně - mezi dvěma kočkami... No co vám mám povídat. :) Asi budu jezdit častěji.
A jak tedy dopadla závěrečná cesta domů? Kromě zpožděného vlaku, náhradní autobusové dopravy a mačkanice mezi důchodci se toho vlastně zase tolik nestalo... Domů jsem dorazil někdy po 16. hodině. Dalo by se tedy říci, že cesta z Chaloupek domů mi tedy trvala cca 24 hodin.
Tot byl první díl o tom, jaký těžký život občas fotografové při svých cestách mají... :) Doufám, že se vám toto menší vyprávění líbilo. Pokud máte zájem o další pokračování, směle se vyjádřete v knize návštěv (v případě kritiky také). Díky za pozornost.
